Vietnamská válka

V roce 1954 byla francouzská kolonie Indočína Ženevskými dohodami rozdělena na čtyři nezávislé státy:Kambodžu,Laos,Severní a Jižní Vietnam .Po dvou letech relativního klidu se rozhodl severovietnamský vůdce Ho Či Minh uspíšit sjednocení obou části vietnamu pod svou vládou a nenásilnou cestou.Komunistické buňky ve všech venkovských i městských oblastech Jižního Vietnamu měly formou gerilového boje připravovat cestu k pádu Jihovietnamské vlády a následné obsazení Vietnamské republiky severovietnamci.Armáda vietnamské republiky nebyla schopna tomuto tlaku nijak čelit a zemi hrozil naprostý rozvrat.Do jihovýchodní Asie přesunuly své vojenské síly Spojené státy americké,které si uvědomovali strategickou důležitost malého asijského spojence.Tyto posily tvořilo nejprve několik poradců a instruktorů,posléze i jednotky pravidelná armády a námořní pěchota.Americké ozbrojené síly se postupně po boku armády Jihovietnamské republiky do bojů proti místním nerolovým skupinám od roku 1964 i proti jednotkám pravidelné severovietnamské armády.Podle válečného scénáře stratégů z Hanoje měla jejich armáda podpořit akce jihovietnamských komunistů a přivodit pád saigonské vlády ještě dříve než, sílící americká vojenská přítomnost v zemi jejich záměrům brání.tento plán již komunistům nevyšel a země se nezadržitelně řítila do apokalypsy válečného běsnění.

Vietnamská republika rok 1967.V zemi zuří občanská válka.Neexistuje jasně daná frontová linie.Bojuje se v džungli,v deltách řek i na rýžových polích.Bojuje se ve vesnicích i na předměstích.Z Laosu,Kambodže a Severního Vietnamu pronikají „Ho či Minhovou stezkou“na území Vietnamské republiky sverovietnamští vojáci i příslušníci jihovietnamských gerilových skupin. Několik tras stezky vede i přes hory centrální vysočiny, oblastí obývanou domorodými horskými kmeny známými pod francozském názvem Montagnardové.Spojená státy tam posílají jednotky zvláštních sil (Special Forces).Ti navazují kontakty příslušníky horských kmenů a muže z těchto etnik cvičí v boji proti komustů.Cvičí je v nekonvečním boji malých jednotek v divoké přírodě.podél hranic s Kambodžou tak vzinkají opevněné tábory,ze kterých smíšené jednotky americko-domorodé hlídky,které pronikají do okolní džungle,kde instalují pasti a hlídkují shromaždují informace a hlavně narušují stezky komunistů.na centrální vysočině tak zelené barety vedou svou soukromou válku,zcela odlišnou od velkých operací prováděných početnými konvenčními jednotkami v ostatních částek jižního vietnamu.

Protivníkem spojencům je severovietnamská armáda,a hlavně a obávané komunistické partyzánské jednotky jejichž jméno ,ač spojeneckými jednotkami nenáviděno,vzbuzuje dodnes úctu a respekt.jméno na než žádný veterán vietnamského tažení nikdy nezapomene,jméno VIETCONG.

Válka ve Vietnamu je největším a nejkrvavějším válečným střetnutí druhé poloviny 20. století.Byla produktem své doby ,střetnutím mezi světovým komunismem a svobodným světem.Téměř dvacet let trvající boje si vyžádali životy téměř 3 000 000 Vietnamců a 58 000 američanů.

Tetská ofenzíva

30. ledna 1960 využila severovietnamská armáda (NVA)a národní osvobozenecká fronta (známější pod jménem Vietcong ) příměří které tradičně doprovázelo oslavy vietnamského lunárního nového roku-Tetu.V mnoha městech po celém jižním Vietnamu vypukla dobře organizovaná povstání,která zastihla jihovietnamskou vládu i její americké spojence naprosto nepřipravené.Mnoho vojáků Armády vietnamské republiky (ARVN) bylo mimo službu,protože chtěli oslavit svátek Tet a a využít krátkého období,po které bylo vyhlášené příměří.Ačkoliv se rebelům z počátku podařilo získat převahu,obsadili i americkou ambasádu v Saigonu,americké a jihovietnamské síly nakonec ofenzivu přemohly.Po krvavých bojích v Hue,Saigonu i jiných městech utrpěly severovietnamské síly obrovské ztráty techniky i živé síly,ze kterých se nikdy úplně nevzpamatovaly.

Americký generál Viliam Wetsmoreland sice úspěšně zastavil Tetskou ofenzivu,ale její symbolická hodnota mnohem převýšila taktickou porážku komunistů .Obrázky z útoků obletěly svět a otřesly vírou americké veřejnost v to,že je vítězství ve Vietnamu na dosah,ba že je vůbec možné.Ve světle tetské ofenzívy omezil prezident London B.Johnson vzdušné nálety na severní Vietnam al stahovat americké vojáky.Ačkoliv poslední americké jednotky opustily Vietnam až v dubnu 1975,znamenala Tetská ofenziva počátek konce americké vojenské intervence ve Vietnamu.

 A Tady je pár vietnamských slovíček

Pozdravy, základní fráze

Ahoj. – Xin chao. [sin jów]
Na shledanou. – Tam biet. [dum bee-et]
Dobrou noc. – Chúc ngú ngon. [chóop ngóo ngon]
Ano. – Vang / Da. [vang / ya]
Ne. – Khong. [kom]
Prosím. – Lam on. [lám ern]
Děkuji. – Cám on. [kám ern]
Promiňte. – Xin loi. [sin lo-ee]
Jak se máte? – Có khóe khong? [káw kwáir kom]
Dobře, děkuji. – Khóe, cám on. [kwáir kám ern]
Jak se jmenuješ? – Ten la gi? [den la zee]
Jmenuji se... – ten toi la... [den doy la]
Jsem (pocházím) z ... – Toi den tu. [doy dén túr]
Nerozumím. – Toi khong hieu. [doy kom hee-oo]
Co to znamená? – Nghía la gi? [ngée-a la zee]
Kolik to stojí? – Cái nay giá bao nhieu? [kái nay zá bownyoo]
Chtěl/a bych koupit… - Toi muon mua… [doy móon moo-a]
Nelíbí se mi to. – Toi Khong thích nó. [doy kom tít náw]
Hledám… - Toi tim… [doy dim]
Kde je…? – Ó dau…? [ér dow]

Cestování

Hotel – khách san [kát san]
Ubytovna – nha khách [nya kát]
Pokoj – phong [fóm]
Postel – cái giuong [gái zur-erng]
Koupelna – phong tam [fóm dúm]
Toaleta – nha ve sinh [nya vay sing]
Klimatizace – máy lanh [máy lang]
Síť proto hmyzu – máng [máng]
Banka – ngan hang [ngun hang]
Centrum města – trung tam thanh pho [troomdum tang fó]
Trh – cho [jer]
Restaurace – nha hang [nya hang]
Policie – canh sát [káng sát]
Turistická kancelář – dan du lich [zun zoo lit]
Ulice – phó / duong [fó / dur-erng] (výraz používaný na severu / jihu)
Chrám – chua [choo-a]
Hory – núi [nóo-ee]
Auto – xe hoi [sair her-ee]
Motorka – xe moto [sair mo-to]
Autobus – xe buýt [sair béet]
Vlak – xe lúa [sair lúr-a]
Loď, člun – tau, thuyen [tow, twee-én]
Chci jet… - Toi muon di…[doy móon dee]